Ve čtvrtek 3. července 2014 se po úspěšném absolvování elektrorevize a brzdových zkoušek opět po téměř třech letech zařadil do parku libereckých provozních historických tramvají nejstarší vůz zdejší sbírky, motorová tramvaj číslo 78, známá pod jménem „Bovera“.

Bovera v Ústí nad Labem

Tyto tramvaje představovaly ve své době v rámci vozového parku československých provozů s metrovým rozchodem naprostou špičku. Pro elektrické dráhy v Ústí nad Labem vyrobila vagónka Ringhoffer v Praze-Smíchově celkem osmnáct těchto vozů, elektrickou výzbroj dodala československá pobočka firmy Brown-Boveri & Cie, sídlící v Drásově u Brna, konečná montáž probíhala přímo v Ústí. V roce 1929 bylo uvedeno do provozu deset vozů (ev. č. 71 až 80, od roku 1954 přeznačeny na 81 až 90), o rok později zbylých osm (ev. č. 91 až 98). Naše tramvaj číslo 78 absolvovala tzv. Technicko-policejní zkoušku na trati do Vaňova přesně před osmdesáti pěti lety dne 7. června 1929. Tramvaje jezdily v Ústí zejména mezi Bukovem a Krásným Březnem, do Chabařovic a od roku 1936 i přes Labe na Střekov.

Tyto vozy se vyznačovaly koncepcí se samostatnými podvozky s masivními plechovými postranicemi, do kterých byly nápravy s ložisky SKF zavěšeny systémem Peckham. Dřevěná vozová skříň na ocelovém rámu byla opatřena plechovými bočnicemi. S ohledem na provoz po příměstských tratích byl interiér vozů proveden velmi luxusně. V oddílu pro cestující se nacházela kožená sedadla kombinovaného uspořádání, pod okny sklápěcí stolečky a na oknech rolety.

Provoz těchto tramvají v osobní dopravě byl ukončen v roce 1966 v souvislosti se zrušením linky přes čtvrť Klíše. Několik vozů bylo poté ještě přeřazeno mezi služební. Jejich užívání skončilo v polovině roku 1970, kdy byl ústecký tramvajový provoz zcela zrušen. Několik skříní těchto vozů bylo později upraveno na zahradní chaty, většina vozů však byla zlikvidována.

Bovera v liberecké vozovně, 10/1970

Štěstí měl vůz číslo 78 (v roce 1954 přeznačený na číslo 88), který byl v roce 1965 přestaven na kolejový brus. V roce 1969 byl pro nepotřebnost předán do Liberce, ve kterém jezdil v oranžovém nátěru a s číslem 122 (od roku 1973 jako 107) do konce 80. let. V roce 90. výročí provozu libereckých tramvají, tj. roku 1987, obdržel původní červenobílý nátěr a číslo 88. V následujících letech probíhala jeho renovace do provozního stavu po 2. sv. válce, která zahrnovala mimo jiné demontáž brousícího zařízení a výrobu zcela nového interiéru, neboť původní se nedochoval. Ve dnech 19. a 20. června 1999 se „Bovera“ podívala zpět do Ústí nad Labem, které si připomínalo sté výročí své MHD. Dne 25. září téhož roku, tedy před 15 lety, vyjela poprvé vlastní silou. V únoru následujícího roku se zúčastnila dalšího stého výročí, tentokrát v sousedním Jablonci nad Nisou. Po dokončení interiéru byl zahájen provoz s cestujícími, zprvu na lince X, později číslo 1, Lidové sady – Viadukt, výjimečně se podívala i do Jablonce nad Nisou. Tehdy získala „Bovera“ zpět i své původní číslo 78.

Bovera při objednané jízde, Šaldovo náměstí 5/2001

Zájem o jízdy s vozem se v dalších letech zvyšoval, což přinášelo i opotřebování některých mechanických částí tramvaje, takže po deseti letech provozu, po zprovoznění druhé historické tramvaje typu 6MT č. 117, bylo přistoupeno k opravě. Po vyvázání podvozku byla provedena oprava odpružení vozu a došlo k obnově profilu kol. Interiér tramvaje prošel také opravou, při které byly nepůvodní tapety v meziokenních částech nahrazeny linoleem. Oprava vozu byla završena kompletní elektrorevizí a brzdovými zkouškami 3. července. První objednanou jízdu absolvovala „Bovera“ už dva dny poté, v sobotu 5. července.

opravený podvozek

Oprava tramvaje vyšla na 350 000 Kč, přičemž 200 000 Kč poskytl DPMLJ, a.s. a zbývající částku Boveraclub, z.s. za využití Dotačních fondů Libereckého kraje.          

První možností, kdy se mohla veřejnost vozem po opravě svézt, bylo 13. září při Dnech evropského dědictví v Liberci a o týden později v rámci Oslav Ještědu a Dne otevřených dveří ve vozovně DPMLJ, a.s.

Bovera v Lidových sadech, 9/2016
Translate »